|
|
Zkušenostní typy u Alfreda Schütze: Mezi Husserlem a fenomenologickou sociologií
Kinc, Šimon ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent)
Edmund Husserl se ve své filosofii vrací k otázce obecnin, ty dělí na empirické (jež jsou výsledkem zobecnění a neplatí zcela univerzálně) a eidetické (mající univerzální platnost). Jeho žák Alfred Schütz toto rozdělení zpochybňuje a ukotvuje empirické předpredikativní obecniny, které nazývá typy, ve strukturách intersubjektivní zkušenosti jedince ve světě našeho života. Jedná se o radikalizaci už tak radikálního husserlovského principu fenomenologického empirismu nebo naopak o jeho zpochybnění? Tak či onak, Schützova teorie typů a typizace je pevně spjatá s fenomenologickými strukturami vědomí, času, smyslu, sociality či zkušenostních horizontů. Vliv této teorie se dá sotva přecenit - umetla totiž cestu fenomenologicky orientované sociologii, v jejímž rámci hraje typizace a její pojmové potomstvo jak roli vědecké metodologie, tak předmětu. Pro sociology, kteří se k Schützovi odkazují, jako jsou například T. Luckmann nebo H. Garfinkel je tak ústřední otázkou to, jakým způsobem lidé jakožto aktéři kategorizují svůj svět. Tato práce má za cíl popsat vznik Schützovy teorie typů z Husserlova fenomenologického empirismu, vysvětlit její spojitost s dalšími centrálními fenomenologickými pojmy a nastínit její zásadní charakter pro změnu pojmů kategorie, smyslu a rozumění v moderní sociologii a filosofii.
|
host ::
RSS.